Popis
Kapitol je nejmenší z římských pahorků, ale vždy byl jeho středem: ve starověku posvátný pahorek s Jupiterovým chrámem, od středověku sídlo městské správy. Nahoře leží náměstí, které navrhl Michelangelo, a za ním se otevírá výhled na Římské fórum.
Nahoru se jde po Cordonatě, široké mírně se svažující rampě, kterou navrhl Michelangelo, se dvěma bazaltovými lvy dole, z jejichž tlam teče voda. Nahoře stojí velké sochy Dioskurů, Castora a Polluxe, přenesené z jejich starého chrámu.
Kapitolské náměstí je ze tří stran uzavřeno paláci, které Michelangelo sjednotil: uprostřed Palazzo Senatorio, sídlo římské radnice, s dvojitým schodištěm a ležícími sochami Nilu a Tiberu. Dlažba byla položena teprve v roce 1940 podle Michelangelova návrhu zrekonstruovaného ze staré rytiny.
Uprostřed náměstí stojí jezdecká socha Marka Aurelia, kopie: bronzový originál, na kterém jsou ještě stopy pozlacení, je v Kapitolských muzeích. Otevřená byla v roce 1734 v Palazzo dei Conservatori a Palazzo Nuovo a považují se za nejstarší veřejné muzeum na světě.
Kdo obejde Palazzo Senatorio, dojde na terasu nad Římským fórem: vidět je Via Sacra, oblouk Septimia Severa, chrámy, Maxentiova bazilika a vzadu Titův oblouk a Koloseum.
Michelangelo náměstí otočil: dřív hledělo na Fórum, on ho obrátil k Svatému Petru, novému středu města. Zakázku mu dal papež Pavel III., který se za pahorek styděl při návštěvě Karla V. v roce 1536: mezi zříceninami se pásly kozy a říkalo se mu „kozí pahorek”.
Práce šly tak pomalu, že Michelangelo, který zemřel v roce 1564, viděl dokončené jen schodiště Palazzo Senatorio. Zbytek dokončili jiní podle jeho plánu.
Pahorek má i svou nejslavnější legendu: v roce 390 př. n. l., při nočním útoku Galů, husy zasvěcené Junoně zagákaly a probudily obránce. V chrámu Juno Monety, který tuto událost připomíná, sídlila první mincovna: odtud slovo „moneta”.
Nahoru se jde po Cordonatě, široké mírně se svažující rampě, kterou navrhl Michelangelo, se dvěma bazaltovými lvy dole, z jejichž tlam teče voda. Nahoře stojí velké sochy Dioskurů, Castora a Polluxe, přenesené z jejich starého chrámu.
Kapitolské náměstí je ze tří stran uzavřeno paláci, které Michelangelo sjednotil: uprostřed Palazzo Senatorio, sídlo římské radnice, s dvojitým schodištěm a ležícími sochami Nilu a Tiberu. Dlažba byla položena teprve v roce 1940 podle Michelangelova návrhu zrekonstruovaného ze staré rytiny.
Uprostřed náměstí stojí jezdecká socha Marka Aurelia, kopie: bronzový originál, na kterém jsou ještě stopy pozlacení, je v Kapitolských muzeích. Otevřená byla v roce 1734 v Palazzo dei Conservatori a Palazzo Nuovo a považují se za nejstarší veřejné muzeum na světě.
Kdo obejde Palazzo Senatorio, dojde na terasu nad Římským fórem: vidět je Via Sacra, oblouk Septimia Severa, chrámy, Maxentiova bazilika a vzadu Titův oblouk a Koloseum.
Michelangelo náměstí otočil: dřív hledělo na Fórum, on ho obrátil k Svatému Petru, novému středu města. Zakázku mu dal papež Pavel III., který se za pahorek styděl při návštěvě Karla V. v roce 1536: mezi zříceninami se pásly kozy a říkalo se mu „kozí pahorek”.
Práce šly tak pomalu, že Michelangelo, který zemřel v roce 1564, viděl dokončené jen schodiště Palazzo Senatorio. Zbytek dokončili jiní podle jeho plánu.
Pahorek má i svou nejslavnější legendu: v roce 390 př. n. l., při nočním útoku Galů, husy zasvěcené Junoně zagákaly a probudily obránce. V chrámu Juno Monety, který tuto událost připomíná, sídlila první mincovna: odtud slovo „moneta”.