Popis
Circus Maximus je starověký římský hipodrom, dlouhá dráha v údolí mezi Palatinem a Aventinem, kde Římané sledovali závody vozů. Dnes je to velká otevřená louka se stopami tribun a zatáčky, na níž se konají koncerty a slavnosti.
Cirkus zabírá asi 85 000 metrů čtverečních. Na začátku šlo o dřevěné stavby, už v šestém století př. n. l. za Tarquinia Prisca, ale roku 329 př. n. l. se objevily první stálé startovní brány. Poslední známé závody uspořádal gótský král Totila roku 549.
Dnes je nejvíc poznat jižní zatáčka cirku se středověkou Torre della Moletta a úsek strany k Palatinu. Ostatní stopy jsou základy, které se čtou v kresbě terénu.
Na střední spině stály dva egyptské obelisky, dnes přenesené: jeden na Piazza del Popolo a druhý k San Giovanni in Laterano. Vykopávky pokračují: v roce 2015 byly odkryty zbytky Titova oblouku.
Legenda ho nechává vzniknout spolu s městem: při hrách, které Romulus uspořádal na počest boha Consa, mělo dojít k únosu Sabinek. Dráha ale měla i své triky. Dvanáct startovních boxů bylo uspořádáno do oblouku, aby každý vůz startoval stejně.
Julius Caesar mu dal první zděná sedadla v roce 46 př. n. l. Augustus tu postavil obelisk a Traianus ho po požáru roku 103 n. l. přestavěl. Vejce a delfíni na spině ukazovali divákům počet kol.
V následujících staletích se údolí zaplnilo zahrádkami, židovským hřbitovem a dokonce plynojemem, až se oblast v dvacátém století uvolnila. Od osmdesátých let je místem velkých veřejných akcí.
V roce 1959 se tu chtěl natáčet závod vozů z filmu Ben Hur, ale památkový úřad řekl ne. Dostanete se sem metrem B (stanice Circo Massimo) nebo tramvají 3.
Cirkus zabírá asi 85 000 metrů čtverečních. Na začátku šlo o dřevěné stavby, už v šestém století př. n. l. za Tarquinia Prisca, ale roku 329 př. n. l. se objevily první stálé startovní brány. Poslední známé závody uspořádal gótský král Totila roku 549.
Dnes je nejvíc poznat jižní zatáčka cirku se středověkou Torre della Moletta a úsek strany k Palatinu. Ostatní stopy jsou základy, které se čtou v kresbě terénu.
Na střední spině stály dva egyptské obelisky, dnes přenesené: jeden na Piazza del Popolo a druhý k San Giovanni in Laterano. Vykopávky pokračují: v roce 2015 byly odkryty zbytky Titova oblouku.
Legenda ho nechává vzniknout spolu s městem: při hrách, které Romulus uspořádal na počest boha Consa, mělo dojít k únosu Sabinek. Dráha ale měla i své triky. Dvanáct startovních boxů bylo uspořádáno do oblouku, aby každý vůz startoval stejně.
Julius Caesar mu dal první zděná sedadla v roce 46 př. n. l. Augustus tu postavil obelisk a Traianus ho po požáru roku 103 n. l. přestavěl. Vejce a delfíni na spině ukazovali divákům počet kol.
V následujících staletích se údolí zaplnilo zahrádkami, židovským hřbitovem a dokonce plynojemem, až se oblast v dvacátém století uvolnila. Od osmdesátých let je místem velkých veřejných akcí.
V roce 1959 se tu chtěl natáčet závod vozů z filmu Ben Hur, ale památkový úřad řekl ne. Dostanete se sem metrem B (stanice Circo Massimo) nebo tramvají 3.